Artyčoky konzumujeme syrové jako salát s panenským olivovým olejem a zakapané citrónovou šťávou. Výborné jsou i dušené, grilované, smažené i pečené s různými náplněmi. Hojně se také nakládají. Existuje několik druhů, které se liší velikostí, tvarem i barvou. Na Evropských trzích najdeme fialové, zelené a bílé. Artyčoky vybíráme raději menší, kulaté. Listy by měly být hladké. Místo čerstvých artyčoků můžeme použít konzervovaná lůžka artyčoků.
Při seříznutí stonku na řez přiložíme plátek citronu, aby řez nezhnědl, a přivážeme ho. Stonky artyčoků můžeme přidávat do polévek a dušených pokrmů. Někdy musíme listy, které zůstanou po odstranění vnějších listů, ještě nahoře zkrátit, abychom odstranili tuhé části. Uvařený artyčok poznáme podle toho, že se lístky dají snadno vytáhnout.
Při jídle držíme artyčok levou rukou a pravou odtrháváme dužnaté listy. Namáčíme je v omáčce a vysáváme. Dužnaté lůžko pak dojíme příborem. Zárodky kvítků na lůžku, které jsou nejedlé, odstraníme nožem. Kvalitní artyčok je na stisk pevný a při zmáčknutí křupne.
