Není jen lahodnou pomazánkou na chléb, ale také skvěle okoření perník, kynuté těsto nebo dezerty. Vydatné masité pokrmy marinované v medu nebo medem potřené a pečené v troubě získají krásně křupavou kůrku. Jelikož med rychle karamelizuje, neměli bychom ho péct při vyšší teplotě než 220°C.
Chuť medu výrazně závisí na druhu medonosné rostliny. Některé druhy mají velmi jemnou, květinovou chuť, jiné zase nakyslou nebo nahořklou. Světlé, průzračné druhy jsou spíše jemné, zatímco tmavé mají většinou výraznou chuť. Podobně jako u vína lze i u medu určit kvalitu jednotlivých ročníků. Podle povětrnostních podmínek nebo teploty chutná med pokaždé trochu jinak, i když pochází od téhož včelaře a podle etikety je to týž druh.
Druhový med musí alespoň z 51% pocházet ze včelího sběru, v němž převládá jedna medonosná rostlina. Jemný květový med pochází z nektaru a pylu květin a květů rostlin v hlavním květovém období. Lesní med je produktem medovice, která zůstává na jehličí a listech stromů po napadení mšicemi. Je znatelně tmavší a mírně natrpklý. Mezi oblíbené druhy patří med jedlový a borový.
Med má být vzduchotěsně uzavřen a uložen na tmavém místě při teplotě asi 15 °C. Podle druhu si zachová plné aroma až dva roky. Chceme-li nahradit cukr medem, snížíme množství cukru v receptu o čtvrtinu a množství tekutiny o osminu.
